Právě jste zde: Home Články Příroda Jak jsem fotil Špačka obecného (Sturnus vulgaris)

Jak jsem fotil Špačka obecného (Sturnus vulgaris)

nahledPři návštěvě u mého švagříka Honzy, mi nemohlo uniknout, neustálé vyzpěvování Špačka obecného (STURNUS VULGARIS), které se ozývalo kdesi ze zahrady. Nedalo mi  to a jakmile byla možnost pohledět ze střešního okna do zahrady, abych zjistil odkud přesně se tak hlasitě ozývá, zůstal jsem s úžasem stát a jen upřeně zíral před sebe. Cca 4m přede mnou, seděl na samé špičce stromu, černý krasavec a pěkně se tam nakrucoval. Po prvním nabažení jsem se otázal, vy tady máte špačka? Po zcela klidné odpovědi, no jo, má tam v budce hnízdo a takto tam sedí každý den, se mi okamžitě rozzářily oči. Hned jsem začal spekulovat nad tím, odkud by bylo nejlepší místo na focení. Střešní okno vychází příliš vysoko a ze zahrady zase příliš nízko.  Jediné co mě napadlo, byl dlouhý žebřík opřený o fasádu. Honza jakožto zastánce pohodlného fotografování, mi hned nabídl lepší řešení. Mám zde obrovský žebřík, který se dá použít jako štafle. Neuběhlo ani pět minut a z garáže už byly venku pod stromem. Ten den jsem s sebou neměl fotoaparát, ale přesto mi nedalo, vyzkoušet si tu správnou polohu na focení a zároveň plachost Špačka. K mému údivu mu má přítomnost vůbec nevadila a po vylezení na žebřík, do jeho úrovně, pokračoval ve svém vyzpěvování. Poloha umístěného žebříku byla snad hned na poprvé to správné místo na odpolední focení. Po dohodě se švagrem, že mi to takto nechá připravené do zítřka a s poznámkou „vezmi si hlavně pevné boty „ protože stání na těch šprinclích, brzy ucítíš, odjíždím domů.

 



ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)

ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)

ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)


Druhý den

 V 18:30h druhého dne, parkuji u jeho domu. Po vylezení z auta, k mému překvapení zjišťuji, že na zahradě, přímo vedle stromu se Špačkem, probíhá zahradní grilování. Honza mě však hned uklidnil, že se nemusím bát, protože je prý na ruch zvyklí. Po letmém prozkoumání, kolik je na zahradě lidí, můj mozek vnímal jeho slova s rezervou.  Říkal jsem si, že když už tu sedím tak za zkoušku nic nedám. Maximálně si místo fotografií, odvezu plné břicho grilovaných pochoutek, které v tu chvíli už pěkně voněly. Po seznámení ze všemi přítomnými, vybaluji techniku a opouštím společnost vzhůru k nebesům, ono při velikosti žebříku to tak i vypadalo. Jakmile jsem se na hoře, dle možností, uvelebil, přiletěl Špaček na místo, tedy na místo, prostě na strom. Rozhodně to totiž nebylo tam, kde jsem ho včera spatřil naposledy. Nevadí, honilo se mi hlavou, určitě si na vysněnou větvičku někdy sedne, vždyť včera tam byl pořád, tak proč ne i dnes. Nakonec se rituál ve stylu pravidelného přenášení mé váhy z jedné nohy na druhou, protože i přes kvalitní podrážku bych mohl počítat zářezy na šprincli, stalo dvou hodinové čekání bez úspěchu. I přes několik lákavých nabídek znějících od kulatého stolu plného jídla, jsem to nemohl tak lehce vzdát. Špaček, který po celou dobu, předváděl své typické chování na telefonním drátě, přímo za korunou stromu, mi nezbývalo nic jiného, než jen poslouchat tu jeho písničku.  Nevím, jak dlouho jsem tam ještě visel, ale najednou přiletěl poprvé na místo, odkud už se dal pořídit slušný snímek, ale pořád to nebylo to mé vysněné, to na které bych ho posadil já. Po jeho odletu se otáčím směrem dolu a po zjištění, že všichni pozorují mou činnost, jen s klidným hlasem hlásím „příští přílet bude přesně tam kam má“. Ne, že bych si v tomto tvrzení byl tak jistý, ale spíš mi má intuice říkala, že po jeho poslední pozici, kde nezjistil z mé strany žádné ohrožení, bude se chtít vrátit na své oblíbené místečko.  Ano a opravdu tak učinil, netrvalo to ani pět minut a bez jakéhokoliv ostychu, sedl rovnou na své bidýlko.  A já? Bez jakéhokoliv ostychu si začal užívat fotografické nadšení a to do té doby, než se mi na displeji rozsvítilo hlášení „plná karta“. Hned mi docvaklo, že po posledním stažení fotek do PC, neproběhlo zformátování karty. Naštěstí Špaček předvedl, vše co bylo v mých představách, ještě před tímto hlášením a 25snímků mi bohatě stačilo k mé spokojenosti a já mohl konečně v klidu slézt z těch nejostřejších šprinclí, které znám. Tímto mohu dát Honzovi za pravdu, že jsem je opravdu pocítil. Jako třešnička na dortu proběhla kvalitní ledová káva od švagrové a masíčko z grilu. Za tmy jsem pak, s úsměvem na tváři, uháněl domů.


ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)

ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)

ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)

ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)
ŠPAČEK OBECNÝ (STURNUS VULGARIS)


Tímto článkem jsem chtěl jen popsat, jak se také dá fotografovat wildlife doma na zahradě s hromadou (skoro na dosah) dobrého jídla a pití. Následující fotografie zachycuje mou maličkost při práci. Z žebříku je vidět jen jedna třetina.

foto_stafle
autor fotografie: Jan Simon

Pokud mi to čas dovolí, vrátím se na místo v době, až mladé opustí budku a pokusím se zachytit něco z jejich života.


Podobné články:

Ledňáček říční (Alcedo atthis)

Vlk obecný (Canis lupus) Bavorský les

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Focení Papuchálka Bělobradého (Fratercula artica)

Nelez mi do revíru - Chaluha velká (Stercorarius skua)

Plameňák růžový (Camargue)

Evžen Takač

 {jcomments on}

 

Náhodné fotografie


Šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes)
Orchidej-3
Fanad Co Donegal
TEREJ BÍLÝ (MORUS BASSANUS)
Toskánsko (Itálie)
Papuchalk bělobradý (Fratercula artica)
TEREJ BÍLÝ (MORUS BASSANUS)
Plameňák Růžový (Phoenicopterus ruber)
Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
Island